Na přečtení následujícího textu vám stačí 6 minut
Kdo je nejlepším českým fotbalistou současnosti? Jen málokdo by momentálně neodpověděl Tomáš Souček. Cesta pětadvacetiletého rodáka z Havlíčkova Brodu až na fotbalový Olymp ale nebyla jednoduchá. Ba co víc, byla pořádně trnitá. Hvězdu West Hamu ještě před pár lety nechtěli ani v druholigové Vlašimi. Slýchal o sobě, že je neohrabané kopyto. Pak ale potkal svého osudového trenéra Jindřicha Trpišovského. A zbytek nekončící pohádky už každý zná…
Nekopa, kolohnát, samá ruka, samá noha. I takové narážky na svou adresu musel Tomáš Souček slýchat ještě před pár lety, když se mu nedařilo posunout se do dospělého fotbalu. Není divu, při vysoké postavě zkrátka nevypadal s balonem u nohy příliš elegantně.
Doma v Havlíčkově Brodu přitom vyčníval a v deseti letech zamířil do pražské Slavie. Na tréninky ho do Prahy vozil převážně jeho děda, protože rodiče to kvůli práci moc nestíhali.
Ještě v dorostu platil za talentovaného borce a nabízel se posun na vyšší level. Pak ho ale odmítly dva kluby ze druhé ligy – Frýdek Místek a Vlašim.
„Moje cesta byla velmi náročná“, netají Souček s odstupem pár let. Ve Vlašimi se objevil na testech v létě 2014, tým tehdy vedl Vlastimil Petržela. Dnes může už jen s úsměvem vzpomínat, jak na něj současná hvězda Premier League působila.
„Ve Vlašimi jsme měli každý půlrok nové mužstvo, vždycky přišli kluci na hostování ze Sparty, Slavie nebo z Dukly. Když mezi nimi byl Tomáš Souček, mně se líbil. Samá ruka, samá noha, ale jeho přístup mě pohladil po duši. Po přípravě po mě vedení chtělo, abych rozhodl, koho si z té haldy hráčů necháme. Když jsem řekl, že Součka chci, hned se ozvalo: Ježiš, to je kopyto! Začali do mě vandrovat a já říkal, že se s nimi nebudu hádat, tak jsem řekl Tomášovi, ať jde raději někam jinam…“
Za tři měsíce prohrála Vlašim na Žižkově 0:3 a Souček byl králem na hřišti. Dodnes na to ve Vlašimi vzpomínají. Vždyť mu pár týdnů zpátky říkali, že nemá ani na I. A třídu.
„Trénink“ v parku na Žižkově
Možná až právě odmítnutí Vlašimi posunulo Součka na tu správnou kolej. Žižkov se ho ujal hlavně proto, že měl velké finanční problémy. Bral laciné hráče z větších klubů na hostování, nemohl jim ani platit.
Fotbalisté Žižkova trénovali v parku, vedle nich lidé chodili se psy na procházku. Že to bylo angažmá k ničemu? Vůbec ne, právě na Žižkově se totiž Souček poprvé potkal s Jindřichem Trpišovským, svým fotbalovým tátou. Ten udělal z rozevlátého 192 centimetrů vysokého dlouhána oporu svého mužstva a později si jej ze Slavie vytáhl i na hostování do Liberce.
Když se „český Klopp“ ujal lavičky sešívaných, bylo jasné, kdo bude jeho oporou. S odstupem času se dá říct, že právě Trpišovský a tehdejší žižkovský boss Ivan Horník mu zachránili kariéru.
Už ve 21 letech zaujal i tehdejšího trenéra národního týmu Pavla Vrbu. Součkova kariéra nabrala raketový vzestup – český titul, hromada gólů, Liga mistrů, reprezentace…
Na jednoho, navíc když vás ještě před pár lety nechtěli ve druhé lize, možná až příliš. „Je to spíš až komické, když si člověk představí, že by takhle dával góly pořád,“ nevěřil pořád svým statistikám. Zájem z celé Evropy sílil, až Souček vyslyšel po složitých jednáních (kdy podle svých slov už skoro startovalo zpáteční letadlo směr Praha) volání West Hamu United.
Agent Paska nakonec složitý transfer dotáhl do zdárného konce. „Manželka byla nervóznější než já, tolik si z toho hlavu nedělám,“ prozradil Souček v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV.
Vydrží ve West Hamu?
Díky obrovské píli, kterou fotbalu dával i před pár lety, kdy jím každý opovrhoval, si dneska píše svůj vlastní pohádkový příběh. Který si sám poctivě vybojoval. V Premier League se stal hvězdou první velikosti, je hráčem evropského formátu a na svém postu patří už dnes mezi nejlepší. Je kondičně vynikající, má skvělou hru hlavou a fantastický čich na góly.
A že nemá vedení míče jako Messi? To nikoho nezajímá. Svou skromností, poctivým přístupem a zejména skvělými výkony na zeleném pažitu si vybojoval takové renomé, že když dostal neprávem červenou kartu, ozývala se na jeho obhajobu jedna legenda za druhou. A nakonec se skutečně dočkal zrušení trestu…
Jsou ho plné sestavy kola, fanoušci ho milují – a kdyby mohli být příznivci Kladivářů přímo na stadionu a viděli na vlastní oči, jak se obětuje pro tým, byl by na jejich žebříčku ještě výš. Nejdražší fotbalista české ligy vydláždil cestu dalším českým hráčům.
Přímo do West Hamu už jej následoval starý známý z Liberce a Slavie Vladimír Coufal. Další je klidně mohou následovat, potenciálních adeptů nabízí zejména Slavia ještě několik. A čert ví, jestli se nepotká ve West Hamu opět i s Jindřichem Trpišovským, jenž údajně pracuje na své angličtině, aby byl pro případné zahraniční angažmá stoprocentně připraven a mohl o fotbale i v cizině vyprávět tak podrobně jako u nás.
Otázkou je, jestli v tradičním londýnském klubu ještě „Suk“ bude. Jeho potenciál je mnohem výš a zájem Bayernu Mnichov, Tottenhamu Hotspur a dalších velkoklubů logicky sílí.
