Čtení na 6 minut
Plány na elitářskou soutěž nejpopulárnějších velkoklubů starého kontinentu Evropskou Superligu (ESL) vzaly za své ještě dříve, než vůbec začala. Pojďme si shrnout, jak celá sága kolem kontroverzního projektu dvanácti TOP klubů Evropy probíhala a doteď probíhá. Další novinky přinášíme také na Facebooku a Instagramu.
Superliga měla mít velké plány. Pod vedením Florentina Peréze, šéfa Realu Madrid, který měl stát i v čele elitářské soutěže, měla do jisté míry upozadit Ligu mistrů. Nutno podotknout, že za poslední tři roky klesla sledovanost Ligy mistrů o 35 %, a proto není divu, že ani zisky nerostou. Nejprestižnější klubová soutěž Evropy potřebuje okysličit. Díky uzavřené společnosti v ESL měly mít kluby garantovaný stálý příjem a tím prý pomoci i ostatním. Co je na tom pravdy, už se možná ani nedozvíme. Peréz sliboval megalománský projekt, který ale nakonec skončil fiaskem. Alespoň prozatím.
Účast původně oznámily tyto kluby – Manchester City, Manchester United, Liverpool, Tottenham, Chelsea, Arsenal, Real Madrid, Barcelona, Atlético Madrid, Inter Milán, AC Milán a Juventus. Právě dvanáctka zmíněných velkoklubů doslova rozpoutala zemětřesení. Následující hodiny a dny fotbalová veřejnost nepropírala nic jiného.
Ani reakce vedoucích orgánů UEFA a FIFA, které si logicky hájily svou tradičně elitní soutěž Ligu mistrů, na sebe nenechala dlouho čekat. Hrozily vysoké sankce, vyloučení z domácích soutěží a zákaz hráčů, působících v klubech Superligy, reprezentovat své země v dresech národních týmů. Chvilku se hovořilo dokonce o tom, že UEFA předčasně vyhlásí Paris St.Germain za vítěze letošního ročníku Ligy mistrů jakožto jediného účastníka semifinále, který ESL odmítl.
HLAS FOTBALOVÉ VEŘEJNOSTI BYL VYSLYŠEN
Okamžitě se začali ozývat manažeři, světoví hráči i obyčejní fanoušci fotbalu. Snad všichni byli proti. Plán nepodpořily ani týmy jako Bayern, Dortmund nebo PSG, o kterých se mluvilo, že by ESL mohly také hrát. Netrvalo to ani dva dny a megalománská soutěž se začala postupně rozpadat. Kluby vyslyšely přání fanoušků, kteří protestovali po celé Evropě, a nakonec začaly postupně elitářskou soutěž opouštět.
Třeba londýnský Arsenal, který se stal za dosazení do soutěže terčem vtípků a posměchu, protože letos v anglické nejvyšší soutěži bojuje spíše sám se sebou, se v oficiálním prohlášení dokonce jako jediný omluvil svým fanouškům, že podpora Superligy byla chybou. „Na základě toho, co jsme od vás a široké fotbalové komunity v minulých dnech slyšeli, se z navrhované Superligy odhlašujeme. Udělali jsme chybu a omlouváme se za ni,“ stálo v oficiálním prohlášení.
Na obhajobu Arsenalu je třeba říct, že z hlediska atraktivity a celosvětového dosahu dává jeho zařazení do Superligy naprostý smysl a má logické opodstatnění – i přes nelichotivé výkony patří stále mezi nejpopulárnější kluby na světě a neporovnatelně vyšší členskou základnu má třeba i vůči Manchesteru City, jasnému vládci současné Premier League. Čísla hovoří jasně a v případě Perézovy Superligy zkrátka nešlo jen o sportovní výsledek, což si možná mnozí neuvědomují.
ZŮSTÁVÁ UŽ JEN REAL A BARCELONA
Všech šest anglických fotbalových klubů, tři italské a také Atlético Madrid oznámily odchod z projektu European Super League během několika málo hodin. „Projekt je odložený a jsem přesvědčený, že když nevyjde v této podobě, tak uspěje v jiné,“ stojí si za svou pravdou Florentino Peréz, duchovní otec myšlenky, který bude dost možná prvním a zároveň také posledním prezidentem neuskutečněné soutěže.
Kromě Perézova Realu už podporuje vznik projektu pouze nový prezident fotbalové Barcelony Joan Laporta. Nikdo jiný v soutěži momentálně není. „Existence Superligy je nevyhnutelná. Není tajemstvím, že elitní kluby produkují nejvíce finančních prostředků, a proto musí mít větší slovo i při jejich rozdělování. Někteří zakladatelé projektu se po jeho představení dostali pod obrovský tlak, ale myšlenka stále žije,“ hájí Laporta svého konkurenta z Madridu. Změní se tedy ESL v „prachobyčejné“ El Clásico?
RUCE PRYČ DÁVÁ I HLAVNÍ INVESTOR
Ze soutěže už momentálně nezůstal kámen na kameni. Americká investiční banka JPMorgan uvedla, že lituje toho, že projekt chtěla finančně podpořit. Údajně přišla banka se sídlem v New Yorku po kolapsu soutěže o možný zisk několika miliard eur. „Zjevně jsme neodhadli, jak tuto záležitost bude vnímat široká fotbalová komunita a jaký vliv může mít na její budoucnost. Poučíme se z toho,“ dodávají zástupci investorské společnosti.
UEFA zároveň v návaznosti na vzpouru elitářů schválila reformu Ligy mistrů, která bude mít od sezony 2024–25 celkem 36 místo současných 32 účastníků. Základní fáze elitní soutěže se v novém formátu nebude hrát v tradičních skupinách, ale jako jedna liga se všemi týmy. Každý z nich má garantováno minimálně 10 zápasů s 10 různými soupeři. Ani to se nesetkalo s příliš kladnou odezvou veřejnosti.
AŽ ODEZNÍ EMOCE
Nutno podotknout, že Superligu jako takovou mnozí nezatracují. Převládá spíše zklamání z porušení tradice a ztráty prestiže Ligy mistrů, kdyby ji nehráli ti nejlepší. Na našich sociálních sítích jsme vyhlásili anketu, co fanouškům vadilo na Superlize nejvíce a zapojily se do ní skutečně stovky followerů.
Výsledky byly následovné – nejvíce lidem vadí „Ztráta prestiže Ligy mistrů“ (39 %), následovaly možnosti „Porušení tradice“ (26 %), „Nadřazenost velkoklubů“ (23 %) a až poslední výtku měli diváci k tomu, že ESL měla být „Uzavřená soutěž“ (12 %). Pak se tedy nabízí otázka, zda není chyba tak trochu i na straně UEFY, když fanouškům vadí spíše upozadění jejich Ligy mistrů, než samotná Evropská Superliga.
Ostatně vzhledem k tomu, jaký zájem každoročně evidujeme i o předsezonní vzájemné přípravné zápasy velkoklubů, kde přitom nejde o žádné body, není pochyb, že by si také Superliga po odeznění prvotních emocí své fanoušky našla. V našem hlasování na sociálních sítích byl výsledek další ankety, do níž se zapojily opět stovky fanoušků, velmi vyrovnaný. Pokud by někdy v budoucnu přece jen vznikla jiná forma soutěže pro elitní kluby, vyrazilo by na ni rádo 48 % dotázaných, 52 % nikoliv.