3 minuty čtení
Autor: Ladislav Harsányi
Milán se může pochlubit nejen slavnou operou La Scala, ale také fotbalovou institucí pojmenovanou po světci, který má ve čtvrti i kapli – San Siro. Již 98 let odtud znějí fotbalové symfonie. Od roku 1926 je domovem AC Milán, který se o něj od roku 1947 dělí s městským rivalem Interem.
Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook – Instagram – Tik-Tok
La Scala fotbalu
San Siro je největší stadion v celé Itálii a patří mezi deset nejlepších v Evropě. Jeďte k němu metrem 5, vystupte na konečné stanici Stadio San Siro a asi po čtyřech minutách chůze budete stát před ikonickou stavbou. Jejím charakteristickým rysem je jedenáct věží (betonových traverz), které ji obklopují, z nichž čtyři se nacházejí v každém rohu stadionu. Tyčí se do výšky 50 metrů a od roku 1990 jsou prodlouženy nad třetí patro, aby držely novou střechu stadionu. Slouží také jako točité schodiště pro návštěvníky a při pohybu vytvářejí optický klam, jako by se celá traverza otáčela. Každé ze tří pater stadionu má čtyři části a každá má svou barvu.
Interisti vs. Milanisti
Ultras milánských týmů mají pochopitelně své stabilní sektory. Fanoušci Interu jsou seskupeni v Curva Nord (severní část stadionu), příznivci Milána v Curva Sud (jižní část). Během derby zápasů se starají o bouřlivou atmosféru, která patří k nejhlučnějším a nejlepším na starém kontinentu. Fascinující je také vizuální dojem – vlajky, transparenty, pyrotechnika… Jednoduše řečeno, pokud máte rádi fotbal, tohle musíte zažít.
Oba milánské týmy – Inter i AC – mají v útrobách své zázemí. „Za mého působení byla naše kabina zastaralá, šatna AC Milán vypadala ve srovnání s ní nóbl. Později byl vnitřek stadionu zrekonstruován,“ vzpomíná třeba slovenský fotbalista Vratislav Greško, který hrál za modročerné.
Byl to Piero Pirelli, prezident AC Milán, kdo nechal ve dvacátých letech minulého století postavit stadion v anglickém stylu bez atletické dráhy jako dar klubu za pět milionů lir. Jako první ho vyzkoušeli milánští soupeři. Stalo se tak 19. září 1926, modročerní (Inter) vyhráli 6:3. V prvním mezinárodním utkání hostila Itálie na San Siru Československo, zápas skončil 20. února 1927 remízou 2:2. Od té doby prošel stadion několika rekonstrukcemi, tou největší před mistrovstvím světa v roce 1990. Byl svědkem řady finále evropských soutěží, včetně Ligy mistrů, která zde vyvrcholila čtyřikrát (včetně PEM).
Nakonec ho (asi) i tak zbourají
Již několik let se hovoří o tom, že San Siro bude zbouráno. Spekulovalo se také o tom, že AC a Inter půjdou vlastní cestou. V roce 2023 se do věci vložili památkáři a začali bojovat za zachování San Sira jako kulturní památky. Prezident AC Milán Paolo Scaroni dlouho vyzýval k demolici San Sira. Označil ho za „starý artefakt“.
AC zvažuje dvě možnosti. První je postavit nový stadion v blízkosti San Sira se zachováním některých prvků toho starého. Druhou je vybudování nového fotbalového stánku na San Donato Milanese. Inter se shoduje se svým rivalem, že San Siro nelze renovovat a je třeba postavit zcela nový stadion. Vzhledem k tomu, že oba kluby ovládají americké investiční společnosti se sídlem v RedBird a Oaktre, jeví se jako nejreálnější plán společný stadion v sousedství současného San Sira, kde by kluby chtěly od města odkoupit pozemky.
Vzhledem k nejasnostem kolem budoucnosti San Sira UEFA přehodnotila své původní rozhodnutí, že stadion bude hostit finále Ligy mistrů v roce 2027, protože od města nedostala záruky, že bude stát a sloužit fotbalu i na konci sezony 2026/2027.
Ideální přidanou hodnotou, kterou lze na San Siru zažít, je Liga mistrů pod umělým osvětlením. Tím prostě nic nenahradíte! Parádní příležitostí je zájezd na utkání Champions League proti Arsenalu, a to v rámci našeho autobusového zájezdu. Zážitek vám navíc upravíme na míru dle přání!
Fakta a zajímavosti z historie
*San Siro postavilo 120 dělníků za třináct a půl měsíce, přičemž spotřebovali milion kilogramů cementu a 3 500 metrů krychlových písku.
*První gól v mezinárodním zápase na tomto stadionu vstřelil slavný československý útočník Antonín Puč.
*Boxerský zápas mezi Duiliem Loiem a Carlem Artisem (1. září 1960) vidělo na San Siru 53 043 diváků.
*Od roku 1980 nese San Siro oficiální název Stadio Giuseppe Meazza, který hrál za oba milánské týmy, ale mnohem déle působil v Interu.
*V padesátých letech byla kapacita stadionu 100 tisíc diváků. Právě tolik jich bylo 25. dubna 1956 na zápase Itálie-Brazílie, který domácí tým vyhrál 3:0.
