7 minut čtení
Autor: Ladislav Harsányi

Nizozemská reprezentace trenéra Rinuse Michelse a hráčské megahvězdy Johana Cruyffa, totální fotbal na způsob Ajaxu Amsterdam, patřily mezi nejsvětlejší zjevy MS ’74. Nakonec však triumfovali domácí Němci. O čtyři roky později, vojenskou juntou ovládaná Argentina, byla terčem světové kritiky a mohla přijít o pořádání MS 1978, ale nestalo se tak.

Soutěže o ceny a další zajímavosti najdete na našich sociálních sítích Facebooku a Instagramu.

Německá spolková republika 1974

Totální holandský fotbal a nejlepší finále všech dob

Fenomenální Johan Cruyff, mimo hřiště bohém, který i během MS denně vykouřil krabičku cigaret a po nocích si užíval se ženami, velel holandské reprezentaci, která až na remízu ve skupině se Skotskem neochvějně kráčela do finále. Tam přišlo ke konfrontaci dvou nejlepších fotbalistů 70. let – Cruyffa a Francie Beckenbauera. Nizozemci, kteří hráli bezkonkurenčně nejhezčí fotbal na turnaji, si právě ve finále vybrali slabší den.

Všechny góly padly v prvním poločase, a tím rozhodujícím byla střela Gerda Müllera do šatny (2:1). Zásluhou tohoto gólu se stal nejlepším střelcem v dosavadní historii šampionátů se 14 góly (aktuálním rekordmanem je Němec Miroslav Klose se 16 vstřelenými góly na závěrečných turnajích MS) a Němci podruhé mistry světa.

Druhý triumf slavili po dvaceti letech a podobně jako ve Švýcarsku v roce 1954, i nyní prohráli jeden zápas – ve skupině. Tentokrát, paradoxně, s Němci. Ne, není to omyl. Souboj ve skupině mezi západními Němci (NSR) a východními (NDR) rozhodl ve prospěch „východňárů“ magdeburský fotbalista Jürgen Sparwasser.

Byl to Franz Beckenbauer, který jako kapitán mohl zvednout nad hlavu novou trofej Světový pohár z dílny italského umělce Silvia Gazzanigu, která nahradila Rimetův pohár, který do vlastnictví dostala Brazílie po třech triumfech na MS. Trenérem světových šampionů byl „muž s kšiltovkou“ – Helmut Schön.

„Nevadilo mi to, když jsme je ponižovali. Zavraždili mého otce, sestru a dva bratry. Jsem plný úzkosti. Nenávidím je.“
Nizozemský fotbalista Willem van Hanegem, který ve 2. světové válce přišel o otce, sestru i dva bratry, po prohraném finále s Němci

Pro Nizozemce bylo prohrané finále velkou ranou. Nizozemsko je nejsilnějším vicemistrem světa v dějinách. Nesoustředěnost, nervozita a arogance, na to doplatili Nizozemci. „Bylo to nejlepší finále všech dob,“ psal tehdy magazín Corriere dello Sport.

Absence mistrů světa

Pozitivním a největším překvapením turnaje byli Poláci. V brance s penaltovým specialistou Janem Tomaszevským, v záloze s neúnavným Robertem Gadochem a elegantním Kazimierzem Deynem, v útoku s Andrzejem Szarmachem a Gregorzem Latem (nejlepší střelec turnaje se sedmi góly) se vraceli domů s bronzovými medaile (1:0). Na turnaji se poprvé zúčastnil Zair, dnes Konžská demokratická republika, které odešlo se třemi prohrami a skóre 0:14.

Československo na šampionátu chybělo, když ho v kvalifikační skupině předstihlo Skotsko. Na MS však absentovali i mistři světa z roku 1966 Angličané, když je z kvalifikace vylili Poláci.

📽️ VIDEO (NSR – Nizozensko): https://www.youtube.com/watch?v=5Kc85ffmDxk

NSR – Nizozemsko 2:1 (2:1), góly: 25. Breitner z 11 m, 43. G. Müller – 2. Neeskens z 11 m.
Hrálo se na Olympijském stadionu v Mnichově před 77 822 diváky, rozhodoval John Taylor (Anglie)
Sestava mistrů světa: Maier – Vogts, Beckenbauer, Schwarzenbeck, Breitner – Overath, U. Hoeness, Bonhof – Grabowski, G. Müller, Hölzenbein.

Zajímavosti turnaje

• hned první dopingová kontrola v historii MS přinesla pozitivní nález – neprošel jí obránce Ernst Jean-Joseph z Haiti
• první hráč, kterému v historii MS ukázal rozhodčí červenou kartu, byl Čilan Carlos Caszely
• Skotové jako jediný tým na turnaji neprohráli, ale ze skupiny se dále nedostali
• Dino Zoff dostal v italské reprezentaci gól po 1142 minutách, kdy ho překonal hráč Haiti Emmanuel Sanon
• Cruyff, který měl smlouvu s Pumou, na rozdíl od spoluhráčů odehrál turnaj v dresu Adidasu se dvěma proužky

Argentina 1978

Argentina na fotbalové střeše světa

Na argentinských stadionech vítala hráče specifická jihoamerická atmosféra, když z rukou fanoušků létaly konfety a hlavně na zápasech Argentiny zdobilo hrací plochu množství postříhaných papírků. Trenér Luis Cesar Menotti dal dohromady úderný tým. Brankář Ubaldo Fillo, stoper a kapitán Daniel Passarella, tvůrce hry i střelec Mario Kempes, se sedmi góly nejlepší střelec turnaje a střelecky disponovaný Luque – to byly základní stavební kameny týmu budoucích mistrů světa.

Na rozdíl od předchozího šampionátu se týmy rozdělily po skupinové fázi do dvou semifinálových skupin. Postup Argentiny z ní se však neobešel bez skandálu. Jelikož Brazílie odehrála svůj poslední zápas už dříve, Argentinci věděli, že nad Peru musí vyhrát alespoň 4:0, aby se dostali do finále. Nakonec jim nastříleli půltucet za podezřelých okolností. Údajně se obě strany dohodly na vládní úrovni (Peruánci měli od nich dostat třináct politických vězňů), další verze říká, že Peruánci byli odevzdaným soupeřem kvůli nátlaku. Do podezření se dostal pro laciné góly brankář Ramon Quiroga, původem z Argentiny.

„Tvrdě nás kritizovali, že jsme nevzali na šampionát mladého Maradonu. Mysleli jsme si však, že je příliš mladý a měli jsme Kempesa. Měli jsme jasno v tom, co chceme.“
Luis Cesar Menotti, trenér argentinských mistrů světa

Ve finále čekali Argentince vicemistři světa Holanďané bez Cruyffa, který odmítl cestovat do Argentiny – na žádost manželky, která se obávala o syna Johana po množících se únosech. Byl to Kempes, který se dvěma finálovými góly (na 1:0 a na 2:1 v prodloužení) i jednou asistencí podílel na konečném triumfu svého týmu.

Brazílie v boji o bronzové medaile zdolala Itálii 2:1, na MS neprohrála žádný zápas a trenér Claudio Coutinho nazval své svěřence „morálními šampiony.“ předtím za Skotskem. Československo, byť jako úřadující mistr Evropy, do Argentiny necestovalo, když ve kvalifikační skupině skončilo tak jako čtyři roky předtím za Skotskem.

📽️ VIDEO (Argentina – Nizozemsko): https://www.youtube.com/watch?v=2EwfHjbeNV8

Argentina – Nizozemsko 3:1 po prodloužení (1:1, 1:0), góly: 37. a 104. Kempes, 115. Bertoni.
Hrálo se v Buenos Aires před 77 260 diváky, rozhodoval Sergio Gonella (Itálie):
Sestava mistrů světa: Fillol – Gallego, Passarella, Galván, Tarantini – Ardiles (65. Larrosa), Kempes, Olguin – Ortiz (74. Houseman), Luque, Bertoni.

Zajímavosti turnaje

• gól Holanďana Roba Rensenbrinka do sítě Skotska z penalty byla jubilejním tisícovým zásahem v historii světových šampionátů
• Tunisko jako vůbec první země z Afriky zaznamenala na MS vítězství, když vyhrálo nad Mexikem 3:1. S obhájcem titulu Němci dokázalo remizovat
• V prvním zápase proti Švédsku rozhodčí Thomas z Walesu neuznal hlavičkový gól Zica v poslední minutě s odůvodněním, že padl už po uplynutí hracího času. Odepřel tak vítězství Brazílie a „postaral se“ o to, že Brazílie narazila v semifinálové skupině na Argentinu
• v posledním zápase skupiny proti Maďarsku museli nastoupit Francouzi v netradičních proužkovaných zeleno-bílých dresech (půjčených od místního amatérského klubu) poté, co přišli v bílých dresech stejně jako soupeř, který měl právo volby dresu
• senzačním výsledkem 3:2 pro Rakušany skončil zápas proti úřadujícímu šampionovi Německu, který se zapsal do historie pod názvem Zázrak z Cordoby (v Rakousku) nebo Hanba z Cordoby (v Německu). Byl to poslední zápas skupiny, po kterém oba vypadli.

👉 přečtěte si 1. díl: Historie světových šampionátů: Uruguay 1930
👉 přečtěte si 2. díl: Historie světových šampionátů: Itálie 1934 a Francie 1938
👉 přečtěte si 3. díl: Historie světových šampionátů: Brazílie (1950) a Švýcarsko (1954)
👉 přečtěte si 4. díl: Historie světových šampionátů: Švédsko (1958) a Chile (1962)
👉 přečtěte si 5. díl: Historie světových šampionátů: Anglie (1966) a Mexiko (1970)