6 minut čtení
Autor: Ladislav Harsányi
Fotbalové EURO bude jedním z největších sportovních svátků kalendářního roku 2024. U příležitosti mistrovství Evropy v Německu jsme pro vás připravili historický seriál o mistrovství Evropy. V tomto díle se zaměříme na EURO 1964 ve Španělsku.
Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook – Instagram – Tik-Tok
První domácí korunovace
O druhý ročník Poháru národů byl již podstatně větší zájem než dříve. Nepřihlásily se pouze tři země: Skotsko, Finsko a NDR (na rozdíl od NSR). Západní Němci si této soutěže stále nevážili. Českoslovenští fotbalisté měli obhajovat bronz z před čtyř let. Optimismus byl velký, neboť v roce 1962 se tým trenéra Rudolfa Vytlačila stal v Chile senzačně vicemistry světa.
V prvním duelu (předkolo kvalifikace) Poháru národů se na konci tohoto mimořádně úspěšného roku střetli s NDR. V prvním utkání v Berlíně sice prohráli 1:2 (obě branky domácích vstřelili hráči druholigových týmů), ale odveta dopadla dobře. Domácí sice v utkání dominovali, převahu proměnil ve vedoucí gól v 65. minutě Václav Mašek, ale pět minut před koncem Peter Ducke z velmi těžkého úhlu překonal brankáře Vladimíra Mokrohajského a nečekaně vyřadil Čechoslováky.
Paradoxem bylo, že se jednalo o hráče, který se narodil v Benešově nad Ploučnicí a který v rámci odsunu Němců v roce 1945 přešel s rodiči jako čtyřletý přes Labe do Německa. A tak se „pomstil“. Zatímco Československo bylo negativní senzací kvalifikace, Lucembursko naopak tou pozitivní. Vyhnulo se kvalifikaci a v osmifinále se utkalo s Nizozemskem, které šokujícím způsobem vyřadilo po výsledcích 1:1 a 2:1. V osmifinále se pak utkalo s Německem. Ve čtvrtfinále proti Dánsku se dva zápasy rozešly smírně (3:2, 2:2) a musel přijít na řadu třetí, který Dánové v Amsterdamu vyhráli 1:0 gólem Oleho Madsena.
Finálový turnaj se hrál od 17. do 21. června 1964 na stadionech Camp Nou v Barceloně a Santiago Bernabeu v Madridu za účasti Španělska, Maďarska, SSSR a Dánska. Nakonec se zrodilo tolik očekávané finále Španělsko – SSSR, i když se Španělé v semifinále pořádně zapotili a porazili Maďary 2:1 po prodloužení. Dánové hladce prohráli se Sověty (0:3) a v zápase o 3. místo pak remizovali s Maďary (1:3 po prodloužení).
Finále před rekordní návštěvou
O finále byl obrovský zájem. Ačkoli oficiální počet diváků v hledišti byl 79 115, s hosty a novináři vidělo zápas na vlastní oči odhadem 100 000 až 120 000 lidí! Mezi nimi byl i španělský vládce Franco, který o čtyři roky dříve zakázal svému národnímu týmu cestovat do Moskvy na čtvrtfinále. Španělé se ujali vedení v 6. minutě, kdy Chus Pereda překonal Lva Jašina, který už zdaleka nebyl takovou oporou jako před čtyřmi lety.
O dvě minuty později však z přímého kopu vyrovnal Galimzian Chuseinov. Vše rozhodla Marcelinova hlavička v 84. minutě. Přestože páteř týmu byla z Realu Madrid, který v těchto letech dominoval evropským pohárům, někteří mladíci dobře zapadli a tým hrál kolektivně. Nejvíce však zazářili „starší“ Luis Suárez (který se stal prvním hráčem, jenž vyhrál EPM i mistrovství Evropy ve stejném roce) a útočník Realu Amancio Amaro. Španělé si pak museli počkat dalších 44 let, než mohli znovu zvednout nad hlavu trofej pro mistry Evropy.
Finále: Španělsko – SSSR 2:1 (1:1)
Góly: 6. Pereda, 84. Marcelino – 8. Čusainov.
Rozhodčí: Holland – 79 115 diváků. Hráno 21. června 1964 na stadionu Santiago Bernabeu v Madridu.
Sestava mistrů Evropy: Iribar – Rivilla, Olivella, Calleja – Zoco, Fusté – Amancio, Pereda, Marcelino Martinez, L. Suárez, Lapetra.
„Za národní tým jsem odehrál mnoho zápasů s mnohem lepšími spoluhráči než v tomto finále. Teď jsme ale na rozdíl od minulosti byli skutečným týmem.“
Luis Suárez, mistr Evropy z roku 1964
Zajímavosti EURO 1964
- Na závěrečný turnaj nastoupili všichni čtyři účastníci v červené barvě dresů. Dva z nich museli logicky obléci dresy jiných barev. Maďaři a SSSR oblékli dresy bílé barvy.
- Ole Madsen, dvaadvacetiletý hráč dánského třetiligového klubu IK Hallerup Kodaň, vstřelil Dánům 11 gólů a kvalifikoval se tak na závěrečný turnaj, z toho 6 v sérii tří zápasů proti Lucembursku. Přestože na turnaji neskóroval, dostal nabídku od FC Barcelona. Tu však odmítl (za dánskou reprezentaci mohli hrát pouze amatéři) a zůstal amatérským fotbalistou.
- Španělský útočník Marcelino Martinez, který rozhodl finále hlavičkou v 84. minutě, zopakoval svůj výkon o tři dny později a také zpečetil výsledek finále Poháru Fair Cities hlavičkou ve prospěch svého týmu Real Zaragoza v duelu s Valencií.
- Pro SSSR bylo finále jubilejním desátým zápasem v této soutěži a utrpěli v něm první prohru. Španělé hráli rovněž desátý zápas, ale na svém kontě už měli jednu prohru – s Rumunskem.
- Finálová návštěva činila 79 115 diváků a je stále rekordem v počtu diváků na vyvrcholení mistrovství Evropy, který nepřekoná ani finálový zápas EURO 2024 v Berlíně. Rekord však platí pouze mezi muži, ženské finále ve Wembley na mistrovství Evropy 2022 zaznamenalo návštěvnost 87 192 diváků a to je absolutní rekord.
