A povedla se i premiéra. První gól Gunners pod Wengerem vstřelil Ian Wright a pak i druhý. Nebo když jste kanonýr s kanónem na hrudi, musí vám to střílet. Arsenal vyhrál tehdy nad Blackburnem 2: 0.
A od té doby uplynulo více než 19 let. Ve fotbale něco unikátní – být trenérem jednoho týmu 19 let. Zatímco trénoval Ferguson, byly v tom společně, dnes je Wenger ve vrcholovém fotbale Poslední Mohykán, který je při jednom týmu takto dlouho. Neboť co si budeme říkat, život trenéra při fotbalovém klubu utíká rychleji než psovi roky. Jasné, o Wengerově postavení v klubu se už sotva dá říkat, že je „pouze“ manažerem, ale i tak. A aby se nezapomnělo, 2000. gól dal proti Swansea Olivier Giroud.
Těžké je to s tebou, Arséne
Toto 19-leté manželství s Arsenalem je šťastné, bez krizí se však neobešlo, ale to nikdo nečekal a ani nechtěl. Wenger udělal z Arsenalu velkoklub světového formátu. V sezóně 2003/04 s ním dokázal v Premier League vyhrát titul bez jediné prohry. 38 zápasů, v nichž nepoznal přemožitele. O rok později se to téměř podařilo i Mourinhovi s Chelsea, nakonec jeden zápas prohrál. Wenger však nepřináší fanoušky pouze příjemné chvíle. Jeho velkým hobby je natahovat fanoušků v přestupových oknech. Buď nikoho nepotřebuje, nikdo není dostupný nebo se klouže na tobogánu, když ostatní manažeři dělají prostupy za desítky milionů liber.
Některé hluché přestupní okna ovlivnil i nový Emirates Stadium, kvůli kterému se londýnský klub pořádně zadlužil. To však nic nemění na tom, že Wengerovou filozofií je kupovat opravdové posily, které se do kádru hodí než jen někoho, kdo umlčí fanoušky. I díky tomu je podíl hráčů, kteří se neprosadili v týmu, minimální. Odkdy je však splacen stadion, i Wenger dělá velké obchody – Özil, který šel do Arsenalu kvůli tomu, že mu sám Wenger zavolal a povídali se německy, Sanchéz, jehož přesvědčil Fábregas v Barceloně, že hrát pod Wengerem se vyplatí a poslední velkou posilou je brankář Peter Čech. A jak přesvědčil jeho? Tak, že trénuje klub v Londýně, protože český brankář se kvůli rodině nechtěl stěhovat.
A pak je tu Wengerova tvrdohlavost a také kvůli ní nechce nikomu přizpůsobovat taktiku. Kvůli tomu už prohrál až příliš mnoho velkých zápasů. Když jste fanouškům Arsenalu, máte pocit, že jste schizofrenik. Na jedné straně víte, že Wenger z klubu udělal skvěle fungující klub, dokáže přilákat hráčů zvučných jmen, je to obrovská osobnost, která dokáže překonat krize av posledních velkých zápasech dokonce ušil taktiku podle soupeře. Na druhé straně vidí, že klub se dále neposouvá a nevyužívá potenciál, který je nyní obrovský. Takže „Gooner“ Wengera na lavičce Arsenalu chtějí i zároveň nechtějí.
Autor: Tomáš Turek
