Alphonso Davies se vzepřel osudu: Toto je šampion z uprchlického tábora

4 minuty čtení
autor: Ladislav Harsányi

V roce 1999 vypukla v Libérii občanská válka. Manželé Debeah a Victoria Daviesovi se jí nechtěli účastnit. V tomto případě byl jedinou možností útěk. A tak jejich syn Alphonso spatřil světlo světa 2. listopadu 2000 v uprchlickém táboře Buduburam, 45 km od hlavního města Ghany Akkry. Nikdo tehdy nemohl tušit, že se narodila budoucí hvězda Bayernu Mnichov a vítěz Ligy mistrů.

Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook Instagram – Tik-Tok

Rodiče museli přecházet mrtvoly

Rodiče Alphonsa Daviese vyprávěli, že v Libérii museli překračovat mrtvoly, aby se dostali k jídlu. Pokud jste si chtěli zachránit kůži, museli jste si vzít zbraň. To odmítli udělat. Raději utekli, stejně jako téměř půl milionu dalších Libereijců. „Jsem rád, že se moji rodiče tehdy rozhodli utéct. Ani v uprchlickém táboře to nebylo snadné, ale alespoň byli naživu,“ říká dnes hráč Bayernu Mnichov.

Chatrč, ve které Davies a jeho rodiče pět let žili, ještě před několika lety existovala. Střecha byla z vlnitého plechu, stěny z dřevotřísky. Příšerné životní podmínky. „Voda, jídlo, oblečení, na to jste potřebovali peníze. A ty neměl skoro nikdo. Na polévky jsme míchali pár listů s kari. Na víc nebyly peníze,“ vzpomínal na ty časy Daniel Crotai Blawah, strýc Alphonsa Daviese, který žil nedaleko.

V té době žilo v Buduburamu asi 50 tisíc Liberečanů. Někteří z nich se vrátili domů, jiní hledali štěstí po celém světě, Daviesovi utekli do Kanady. „Dovedu si představit ten úsměv na jejich tvářích, když věděli, že budeme mít lepší život, když nás přijmou do programu přesídlení a odjedeme do Kanady. Byli tak nadšení, byla to úžasná úleva,“ řekl Davies v rozhovoru pro média. „Jsem svým rodičům velmi vděčný. Život tehdy nebyl snadný, ale rodiče přivedli naši rodinu do bezpečné země. Kdyby neměli odvahu opustit Afriku, nikdy bych se nestal profesionálním fotbalistou.“

Nový domov v Kanadě

Když mu bylo pět let, odletěli přes Atlantik do Windsoru v kanadském Ontariu a později se usadili v Edmontonu v Albertě. Zatímco jeho rodiče tvrdě pracovali, aby si vydělali na chleba, on se staral o své dva mladší sourozence. Chodil také do školy a právě tam, na katolické škole Marie Terezie, si všimli jeho sportovního talentu. „Malý Alphonso měl vždy úsměv na rtech a tančil na chodbách. Byl to přirozený talent. Basketbal, atletika, jakýkoli sport, na který sáhl, mu šel,“ vzpomíná učitelka Melissa Guzzo.

Ve čtrnácti letech byl zapsán do rezidenčního programu týmu Vancouver Whitecaps. Jeho fotbalové pokroky byly rychlé a poté, co se stal nejmladším hráčem, který se objevil v United Soccer League, se zapsal do historie jako první hráč narozený v roce 2000, který hrál v Major League Soccer. Bylo mu pouhých 15 let, 8 měsíců a 15 dní. „Fotbal mi pomohl najít si přátele, uvědomit si sám sebe. Hodně mi to dalo,“ vzpomíná fotbalista. Dostal se do mládežnických reprezentací Kanady a v roce 2017 debutoval v seniorské reprezentaci proti Curacau. Týden předtím mu bylo uděleno kanadské občanství. Čekal na něj třináct let.

Bleskový nástup v Bayernu

O rok později se zrodil jeho přestup do bundesligového Bayernu Mnichov za 22 milionů dolarů (s bonusy), což byl rekordní odchod z MLS. K Bavorům se připojil na začátku roku 2019. O necelý půlrok později s nimi slavil titul. Do konce kalendářního roku patřil do základní sestavy. Z křídla se přesunul na pozici levého obránce a vypracoval se na jednoho z nejlepších hráčů na tomto postu na světě. V roce 2020 slavil triumf v Lize mistrů jako první Kanaďan.

Mezi jeho památné momenty patří, když elegantně připravil čtvrtý gól Joshuy Kimmicha při čtvrtfinálové výhře Bayernu ve čtvrtfinále Ligy mistrů nad Barcelonou 8:2. O dva roky později se stal nejlepším střelcem své země na mistrovství světa 2022 v Kataru. Silný při získávání míče, výbušný, rychlý, s dobrou levou nohou – to jsou jeho největší přednosti.

Je také úspěšný v podnikání (oblečení, sportovní obuv), umí hrát na kytaru, klavír, rád bubnuje nebo zpívá. Domluvíte se s ním anglicky, německy a francouzsky. Po překonání COVID-19 se u něj v roce 2022 objevily problémy se srdcem (myokarditida), ale naštěstí jen dočasné. V červnu 2024 byl jmenován kapitánem kanadské reprezentace před Copa América.

Zajímavosti o jeho kariéře

  • V lednu 2018 ho pozval na zkoušku Manchester United, ale on dal přednost tréninkovému kempu kanadského olympijského týmu.
  • Je prvním kanadským reprezentantem, který nastoupil za Bayern Mnichov, a prvním Kanaďanem, který vstřelil gól, a také prvním fotbalistou narozeným po roce 2000, který skóroval za mnichovský klub.
  • Tehdy přiznal, že se snažil napodobit Messiho hru. „Snažil jsem se kopírovat jeho styl hry, ale jde o to, že on je o něco menší než já a já mám dlouhé nohy, takže mám delší kroky,“ řekl.
  • V roce 2020 mu byla naměřena nejvyšší rychlost v německé bundeslize. V červnu zmíněného roku vyvinul rychlost 35,51 kilometru za hodinu.